Supermoto naváže na bohatou závodní historii Moravského Krumlova

Pro Moravský Krumlov, který je širší veřejnosti známý především jako domov Slovanské epopeje slavného malíře Alfonse Muchy, to tak bude další z unikátních turistických lákadel letošního léta. Motoristický sport však v Krumlově má, ačkoliv to nemusí být ihned na první pohled zcela zřejmé, poměrně pestrou motoristickou minulost v podobě závodů silničních, motokrosových, ale také motokárových. Během mnoha soutěžních podniků v období padesátých až sedmdesátých let do města zavítala skutečná elita československého motorsportu. Ostatně posuďte sami v následujících řádcích.

Silniční závody (motocykly + formulové monoposty) – okruh Na Slatinách (60. léta minulého století)

V šedesátých letech, konkrétně mezi roky 1962 a 1968, se závodilo na více než čtyřkilometrovém silničním okruhu zvaném „Na Slatinách“ mezi Moravským Krumlovem a nedalekými Petrovicemi. Okruh vedl, jak je znázorněno na mapce níže, na běžných okresních cestách kolem města. V rámci kvalifikačních závodů do krajské či republikové úrovně, kontrolních závodů, a rovněž během různých motocyklových soustředění zde startovaly i mnohé věhlasné legendy československé jedné stopy. Jmenujme například dvacetinásobného mistra Československa Bohumila Stašu, který se v Krumlově představil svojí vítěznou jízdou na stopětasedmdesátce již během prvního ročníku závodů v roce 1962. To zároveň byla pro tehdy osmnáctiletého jezdce teprve druhá sezona v sedle závodního stroje. Dále vzpomeňme šestinásobného mistra Československa a účastníka slavné Tourist Trophy na ostrově Man Františka Šťastného. Na krumlovské trati zářil také zasloužilý mistr sportu Gustav Havel, který si mistrovský republikový titul odnesl celkem sedmkrát. Startoval zde mimo jiné i mistr ČSSR a pozdější ředitel brněnské Grand Prix Miroslav Čada (o jehož závodní kariéře jsme psali před několika lety ZDE) či Jan Novosad. Zajímavostí je, že oba posledně jmenovaní závodníci pocházeli z nedaleké obce Miroslav. A v kubatuře 50 ccm zde závodil také petrovický rodák pan František Sobol.

 
Závodní okruh "Na Slatinách" a start kubatury 50 ccm na petrovické křižovatce. /  Nákres okruhu "Na Slatinách". Foto: archiv pana Františka Sobola / vlastní tvorba

Povrch samotného závodiště nebyl podle jeho autentických vzpomínek zcela ideální. Cesta totiž byla zpevněna pouze hrubým stříkaným asfaltem, což způsobovalo nemalé potíže i těm nejzkušenějším závodníkům, a tak nebyla nouze o nejrůznější nehody. Ty se například v roce 1967 nevyhnuly ani již zmíněnému Bohumilu Stašovi či legendárnímu Gustavu Havlovi. V prostoru nedaleko petrovické křižovatky zvaném „pod Cikánskou studánkou“ nezvládl řízení své třistapadesátky a tento pro závodní motocykly nevyzpytatelný povrch jej nemilosrdně poslal k zemi. Připomeňme, že pro něj byl rok 1967 bohužel poslední soutěžní sezonou. V prosinci téhož roku v Praze při cestě do zaměstnání havaroval a svým těžkým zraněním podlehl.

Vraťme se však zpět k moravskokrumlovským závodům. Na Slatinách se soutěžilo hned ve čtyřech kubaturách, a to od nejmenších padesátek (jen během některých ročníků), přes 125 ccm, 175 ccm, 250 ccm až po nejsilnější třistapadesátky. Podnik byl vypisován na 6 až 12 kol v závislosti právě na objemu motorů závodících motocyklů. Nad tyto třídy pak byl do programu zařazen i „královský“ závod reprezentantů.

  
František Sobol na svém motocyklu ve třídě 50 ccm u křižovaty na Lesonice / úvodní strana oficiální programu posledního ročníku závodů z roku 1968 a z roku 1964. Foto: archiv Františka Sobola / archiv Vojtěcha Horáka

V rámci druhého ročníku závodů, tedy v roce 1963, vyrazily na krumlovskou trať také monoposty třídy Formule Junior. Soutěžní pravidla stanovovala, že vozy této kategorie musely disponovat motory o objemu maximálně 1 100 ccm a rozvodem OHV. Jejich váha nesměla překročit 400 kg a až na brzdy, které mohly být modifikovány, muselo být použito výhradně dílů ze sériově vyráběných automobilů. V roce následujícím se závodilo již v kategorii Formule 3 a bohužel to bylo také pro krumlovský okruh naposledy, co zde formulové speciály soutěžily. Oproti „juniorům“ směly být vozy třídy Formule 3 poháněny čtyřválcovými motory s jedním karburátorem a zdvihovým objemem nyní již nepřevyšujícím 1 000 ccm. Hmotnostní hranice se však oproti Formuli Junior nezměnila. 

Během automobilových závodů startovala na Slatinách tehdejší špička československých okruhových a vrchařských soutěží. Jako prvního jmenujme brněnského konstruktéra a závodníka Aloise Gbelce, kterému se pro jeho civilní povolání přezdívalo létající číšník. Gbelec se již od počátku padesátých let věnoval stavbě závodních automobilů – nejprve se základem ve voze Aero Minor, později v rámci třídy F3 využíval poměrně levné a dostupné německé techniky Wartburg. Dále pak stojí za zmínku Jan Husták, který se v Krumlově taktéž představil s monopostem vlastní konstrukce, tentokrát byl však poháněn motorem z vozu ŠKODA Felicia (Roadster) a podvozkem z Tatry 607. Závodil zde rovněž Vladimír Valenta: konstruktér, automobilový závodník, architekt a autor grafických návrhů obálek programů a plakátů velkých cen v jedné osobě. Jeho vůz F3 Mustang, na jehož konstrukci se spolupodílel výše zmíněný Alois Gbelec a další ze známých brněnských závodníků Otto Buchberger, je zobrazen na fotografii níže. Závodu se v roce 1964 účastnil také vůz zvaný TaWart. Pod tímto pro mnohé záhadným názvem se však skrývá automobil konstruovaný a současně pilotovaný Jiřím Valchařem, který na šasi Tatry 607 usadil litrový agregát z automobilu Wartburg. Odtud tedy pochází označení TaWart.

 
Na prvním obrázku vůz TaWart Jiřího Valchaře, na druhém pak monopost Mustang Vladimíra Valenty. Foto: první nedohledáno, druhé www.foltyn.cz

Výsledky některých ročníků krumlovského road-racingu se podařilo sepsat kolegům ze serveru Moto.cz a je možné je zhlédnout pod následujícími odkazy: 1962, 1963, 1964, 1965, 1967 a 1968.

V tabulce níže si pak pod jednotlivými odkazy můžete prohlédnout i návštěvnické brožurky několika ročníků slatinských závodů, které pocházejí ze sbírky pana Vojtěcha Horáka. Nechybí v nich ani komentáře pořadatelů či jmenný seznam nejdůležitějších členů organizačního týmu. Například za propagaci závodů byl zodpovědný známý krumlovský fotograf pan Josef Kristián, vedoucím tratě pak byl pan František Sobol st. z Petrovic, otec výše zmíněného závodníka. Za komentátorský mikrofon pravidelně usedal pan Vladimír Matějka, kterého najdete i ve fotogalerii pod článkem.

Programy a startovní listiny silničních závodů na okruhu Na Slatinách

Motokros – trať „Na Střelnici“ (50. – 70. léta minulého století)

Dále se v Moravském Krumlově tradičně jezdil i motokros, a to konkrétně v parku Střelnice za fotbalovým hřištěm. Podle výpovědí několika pamětníků se motokrosové závody, pořádané krumlovským automotoklubem pod organizací Svazarm, konaly typicky na počátku května a mezi místními byly velice oblíbené. Už jen z důvodu, že v nich pravidelně startovali elitní reprezentanti ČSSR včetně zástupců tzv. Zlaté generace Československého motokrosu. Jmenujme například držitele celkem sedmi medailí z mistrovství světa a tím nejúspěšnějšího československého motokrosaře Jiřího Churavého. Další z mistrů, jenž bojoval na krumlovské trati, byl Miroslav Nováček. Ten získal v kubatuře 500 ccm společně s Jiřím Churavým v rámci družstev titul jak světový (v roce 1975 na trati v Sedlčanech), tak rovněž dva individuální republikové (1975 a 1982). Závodil zde i mistr republiky Vladimír Dubšík či držitel titulu „mistr sportu“ a trojnásobný mistr Československa Zdeněk Strnad. Na startovním roštu nechyběl ani známý Karel Štaud, který se společně se svým bratrem Miroslavem zasloužil o rozkvět motokrosového areálu ve Vranově u Brna. Za zmínku stojí též jméno Antonína Klatovského, mistra republiky v motokrosu družstev, který se později proslavil jako vicemistr ledové ploché dráhy z roku 1991.

Pozornost diváků však vzbuzovali i domácí závodníci: František Holátko (za tým Rudá hvězda Brno), Václav Hájek, Vladimír Bouchal nebo později i Drahomír Sobotka. Moravskokrumlovský terén, jak se podnik nazýval, se pak dle dostupných informací jezdil od poloviny padesátých let až do poloviny let sedmdesátých.

Start motokrosového závodu v Moravském Krumlově. Foto: oficiální program závodu

Závod, kterému vždy předcházel dopolední trénink, byl vypsán hned v několika kubaturách, přičemž během prvních ročníků se jednalo o objemové třídy 175 ccm, 250 ccm a 350 ccm, později zůstaly už jen dvěstěpadesátky, ke kterým ale přibyly i legendární „půllitry“. Za vítězství v každé dílčí jízdě byla vyplácena peněžitá prémie. Památeční věnce pak byly udělovány za souhrnné hodnocení obou odjetých rozjížděk. V závodech se každoročně představovali ti nejlepší jezdci tehdejších sportovních klubů, tzv. Rudých hvězd, aby v rámci celorepublikového mistrovství bojovali převážně na motocyklech strakonické značky ČZ, týnecké Jawy či méně známého výrobce ESO z Divišova u Vlašimi o Putovní pohár Federálního ministerstva vnitra. O oblíbenosti Moravskokrumlovského terénu svědčí i fakt, že například v roce 1974 museli organizátoři omezit počet přihlášených závodníků na 35 v každé z kubatur.

Poměrně obtížná závodní trať měřila přibližně půldruhého kilometru a vedla nejen přes travnatou louku, ale rovněž kamenitým stoupáním či lesem až k vyhlídce Křižák s výškovým rozdílem 70 metrů. Takové převýšení bylo pro tehdejší stroje a jejich jezdce skutečnou výzvou. Ve dvou místech pak závodníci překonávali přes speciálně pro tyto závody připravené pontonové mosty i řeku Rokytnou.

Podoba závodní trati se v průběhu let výrazně měnila. V počátcích vedla z prostoru startu přes louku a řeku Rokytnou, dále ulicí „Pod Hradbami“ až znovu dolů za řeku k zahradní osadě za Vertexem a odtud přes strmé lesní kamenité stráně zpět směrem k fotbalovému hřišti. Později byl pouliční úsek vynechán a závodníkům už patřila jen část louky s několika skoky, prudké stoupání lesem však zůstalo zachováno. Přibližný nákres obou variant je znázorněn na mapkách níže. Dnes už je prostor někdejší motokrosové dráhy bohužel z větší části zarostlý vegetací a jen stěží by se v hustých křovinách hledaly pozůstatky bývalého závodiště.

 
Přibližná poloha trati Moravskokrumlovského terénu - delší a kratší varianta. Pro zvětšení obrázku na něj klikněte. Foto: vlastní tvorba

Zajímavou a v mnoha místních rodinách dodnes dochovanou vzpomínkou na moravskokrumlovský motokros jsou i upomínkové předměty, které byly vydávány k jednotlivým ročníkům terénních závodů. Jednalo se o hrníčky s motivem motokrosaře a označením daného ročníku, přičemž každý rok byl zobrazen jiný závodník a v jiném barevném schématu.

V tabulce níže je pak možné opět stáhnout programy jednotlivých ročníků a prohlédnout si nejen startovní listiny či složení organizačního týmu závodů, ale také například dobové reklamy lokálních podniků, které tyto brožurky doplňovaly. Za zapůjčení materiálů znovu děkuji panu Vojtěchu Horákovi.

Programy a startovní listiny motokrosových závodů "Moravskokrumlovský terén"

 
Závodníci ověnčení památečními věnci pro nejlepší jezdce obou rozjížděk projíždějí ulicí Pod Hradbami směrem od fotbalového hřiště a dolů k zahradní osadě – tedy během některého z prvních ročníků závodu. Foto: archiv pana Petra Kršky

Motokáry a závody malých motocyklů do 50 ccm (50. léta minulého století)

Mimo silničních a terénních motocyklů se v Moravském Krumlově soutěžilo též v motokárách a na maloobjemových motocyklech, a to v padesátých letech minulého století. Podle vzpomínek pamětníků se závodní okruh nacházel přímo v centru města, konkrétně pak na náměstí T. G. Masaryka. Bohužel se nepodařilo sehnat detailnější informace o startujících ani obrazovou dokumentaci těchto podniků. Zde je však třeba podotknout, že městské motokárové závodění mělo v minulosti opravdu silnou tradici na mnoha místech regionu. Na Znojemsku se totiž na motokárách soutěžilo nejen v Moravském Krumlově či v Hrušovanech nad Jevišovkou, ale také v již zmíněném městečku Miroslav, ze kterého pochází následující fotografie pro lepší představu, jak takové motokáry před téměř šedesáti lety vypadaly.

 
Městské motokárové závody v Miroslavi, rok 1965. Foto: archiv pana Jakuba Kuřitky

Za zmínku též koneckonců stojí, že i nedaleké okresní město Znojmo bylo od konce 40. do počátku 80. let dějištěm městských motocyklových závodů. Nejinak tomu bylo i v 50 km vzdálené Třebíči, kde se v samém srdci města závodilo taktéž, ovšem pouze v průběhu let padesátých. Závody malých motocyků a skútrů se pak v této době konaly i v Dolních Kounicích a na startu samozřejmě nemohl chybět ani zmíněný pan František Sobol. 

Je zřejmé, že motoristická minulost Moravského Krumlova a jeho nejbližšího okolí, do níž se tučným písmem zapsala i ta nejslavnější jména československého závodění, je skutečně bohatá, nicméně především u mladších generací už bohužel také poměrně zapomenutá. Článek, který jste právě dočetli, tuto historii osvětluje, ale ani v nejmenším nebylo možné v něm obsáhnout vše, co se na krumlovských silnicích a v krumlovském terénu událo. Letošní premiérové závody supermotardů a čtyřkolek v režii Tomáše Ševčíka však na tento příběh s vůní benzínu znovu navážou, a město ležící na řece Rokytné tak po dlouhých několika dekádách znovu opanují silné stroje a spolu s nimi i ti nejlepší jezdci z Česka a ze střední Evropy. Bude to opravdu stát za to.

Více informací naleznete na oficiálním FB závodu: www.facebook.com/supermoto.hrusovany/ nebo na webu www.supermotard.cz. 

Start závodu Supermoto - kategorie S1 v Hrušovanech nad Jevišovkou. Foto: Vašek Volf

A na samotný závěr bych ještě velice rád poděkoval všem, kteří ať už přes sociální sítě nebo při osobních setkáních přispěli svými vzpomínkami či cennými kontakty ke vzniku tohoto článku. Jmenovitě bych pak chtěl vyzdvihnout především pány Františka Sobola, Petra Kršku a Vojtěcha Horáka, díky kterým jsem toto psaní mohl obohatit o autentickou dokumentaci v podobě vzpomínek, jedinečných fotografií, dobových programů a startovních listin jednotlivých závodů. 

Pokud byste však měli k dispozici jakékoliv doplňující či upřesňující informace o moravskokrumlovských závodech, ať už o těch silničních nebo terénních, případně i další materiály pro rozšíření tohoto článku, dejte mi prosím kdykoliv vědět na mail Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..

Fotopříloha (pro zvětšení obrázku na něj klikněte)

Silniční závody - okruh Na Slatinách (+ servisní zázemí na fotbalovém hřišti v Petrovicích)

 
Na Slatinách závodil také Miroslav Čada z nedaleké obce Miroslav - na první fotografii vlevo, vpravo vedle něj pak Stanislav Klátil. Druhá fotografie vznikla v servisním zázemí a je na ní zachycen rozhovor Josefa Hejmaly (vlevo) s legendárním Bohumilem Stašou (vpravo). Foto: archiv Františka Sobola

   
Ze závodní kariéry pana Františka Sobola z Petrovic - nový 50 ccm motocykl zn. Tatran / se svým vozem Škoda Tudor před závody / během závodů v M. Krumlově / v servisní zóně na petrovickém fotbalovém hřišti. Foto: archiv Františka Sobola

   
První dvě fotografie - F. Sobol na krumlovském okruhu / s novým motocyklem v centru města - roh ulic Komenského a Růžová / s vozem Škoda Tudor a závodním motocyklem při přehlidce během prvomájového průvodu. Foto: archiv pana Františka Sobola

Podpisová karta a na ní autogram samotného Františka Šťastného ze závodů na krumlovských Slatinách. Foto: archiv pana Petra Kršky

Moravskokrumlovský terén - motokrosové závody v parku Střelnice

Záběry z moravskokrumlovských motokrosových závodů, na poslední fotografii pak komentátor nejen terénních, ale také silničních podniků pan Vladimír Matějka. Foto: archiv pana Františka Sobola a pana Petra Kršky

Hrníčky s motivem motokrosaře - nedílná součást propagace krumlovských závodů

Foto: Jitka Břendová, Veronika Svobodová, Martin Jursiček

Současnost: na prvním obrázku prostor startu silničních závodů na silnici II/396 za petrovickou křižovatkou, na druhém pak dnešní podoba startu terénních podniků v parku Střelnice za fotbalovým hřištěm

 
Foto: Vašek Volf

Autor: Vašek Volf

06. 06. 2022